Znak obce Tlumačov
Popis:
V kosmo děleném červeno-stříbrném španělském štítě (v horním červeném poli) stříbrná,
rozkřídlená, kosmo dělená, syčící husa se zlatou zbrojí vpravo, v dolním stříbrném poli červená,
kosmo dělená položená zavinutá střela.
O znakové privilegium městečko Tlumačov nikdyž nežádalo a tudíž jej ani neobdrželo. Současný
znak pochází z novodobého období; návrh na znak obce byl vypracován teprve v roce 1995 na
základě tohoto zdůvodnění:
Tlumačov náležel mezi poddanská městečka vesnického charakteru, která se nacházela pod
přímou pravomocí a ochranou svého feudálního pána, z roku 1368 ve vlastnictví mocného rodu
Benešoviců, kteří měli ve znaku červenou, kosmo položenou zavinutou střelu na stříbrném štítě.
K tomuto vlivnému rodu náleželi i páni z Bechyně, z Dubé, z Kravař, z Dědic, z Doubravice, z Chotic,
kteří však ve znaku měli stříbrnou zavinutou střelu na červeném poli. Genealogickou souvislost
rozrodu lze však stěží dokázat.
Patronem kostela, a tudíž i celého městečka, byl a dosud je sv. Martin. Převedení jeho pečetního
obrazu na znak je z heraldického hlediska obtížné, dílem chybné, i když jej v této podobě můžeme
spatřit ve znaku města Hrochův Týnec. Ve znaku Frenštátu pod Radhoštěm je zobrazen sv. Martin
jako biskup sedící na trůně se dvěma husami u nohou. Martin Toursu, křesťanský světec, narozený
v Panonii, je oblečen buď jako biskup nebo jako římský voják s pláštěm, který se chystá rozetnout
mečem. V obou případech bývá poblíž něho chromý žebrák. Husa, osobní atribut sv. Martina, u
jeho nohou nepřímo označuje dobu jeho svátku (11. listopadu). Narativní cykly se vyskytují
především ve francouzských katedrálách 13.-14. století. Jednotlivé scény se v hojném počtu
nacházejí v renesančním umění severní Evropy (Anglie, Francie). Výtvarně je sv. Martin zobrazován
buď při aktu pasování na rytíře (meč, štít, ostruhy), nebo svým milosrdným skutkem, kde dělí svůj
plášť a jednu část klade přes ramena žebráka, jenž klečí vedle něj. Méně často je sv. Martin
výtvarně pojat ve scéně, když se zříká svého vojenského povolání (stojí v první řadě vojska s křížem v
ruce), nebo při Svaté mši, když u oltáře se nad jeho hlavou snesla ohnivá koule (symbol žhavé
lásky) a andělé pokrývají jeho paže zlatými rukávy. Proto výtvarné a symbolické pojetí navrhovaného
znaku městečka Tlumačova - při respektování heraldických zásad - vychází a vzniká spojením
osobního atributu světce, tzn. husy, a rodového znaku feudálního pána, v jehož době se Tlumačov
poprvé označuje jako městečko, tzn. za pánů z Benešova. Proto je štít kosmo rozdělen na dvě
poloviny, kde horní (s atributem světce) je barvy červené a spodní barvy stříbrné, přenesené ze
štítu pánů z Benešova a Kvasic. Červená barva horního pole symbolizuje ohnivou touhu po ctnosti, síle,
triumfu a je symbolickou barvou odvážných a statečných rytířů a mučedníků. Křesťanství tuto
barvu významově spojilo s mučednictvím, dobročinností, ohněm a láskou. Naproti tomu stříbrná
barva spodního pole symbolizuje čistotu, čest, radost, právo a spravedlnost. Bílá, resp. stříbrná v
kombinaci s červenou vyjadřuje odvahu.
Individuálním atributem sv. Martina z Toursu je husa, která rozkřídlená, kosmo dělená ve stříbrné
barvě se zlatou zbrojí, je umístěna na horním červeném poli, čímž i v barvách symbolizuje čistotu,
čest a dobročinnost světce - rytíře. V dolním stříbrném poli je červená, kosmo položená zavinutá střela - znak
rodu Benešoviců.
Bílou husu na červeném štítě měl i český hraběcí rod Dejmů ze Stříteže, pocházející z Písecka,
avšak jejich znaková, obecná figura nebyla rozkřídlená. Rozkřídlená bílá husa s červenou zbrojí
zdobí modrý štít moravských pánů z Ludanic, kteří od poloviny 16. století měli v držení rovněž i
městečko Tlumačov s příslušenstvím. Avšak co do významu husa sv. Martina není totožná s
husou pánů z Ludanic. Kráčející husu měli v erbu rovněž Pechanové z Kralovic, vladykové z Cepu
(1441), z Hoděčína (1447), z Květuše (1450) a další rody.
Rozkřídlená husa v horní polovině kosmo děleného štítu asociuje vzlet, resp. let hus, tzn. odlétání -
doba tahu hus. Rozkřídlená křičící husa (pootevřený zobák) spolu se střelou asociuje jejich
vyplašení, vzlétání a rozčílené kejhání obvyklé při lovu, což představuje podzim, a nepřímo se
kryje, resp. poukazuje, na dobu svátku sv. Martina (11. listopadu).
Kreslený návrh a odůvodnění vypracoval restaurátor, mistr uměleckého řemesla p. Josef Klose.
Posudek znaku obce Tlumačov heraldickou komisí Parlamentu ČR
Předložený návrh znaku městečka Tlumačova vychází z historie městečka, je heraldicky čistý a nelze proto vůči němu vznášet odborných připomínek. Symbolizuje jednak patrona tlumačovského kostela sv. Martina, jehož kresbu nesly starší tlumačovské pečeti, jednak panský rod Benešoviců, za jehož držení byl Tlumačov poprvé nazván městečkem. I z estetického hlediska působí znak dobře a z hlediska praktického užití včetně zmenšení na hlavičkovém papíru obce vyhovuje. Proto doporučuji, aby byl návrh znaku (malého, běžného) předložen předsednictvu Parlamentu ČR - poslanecké sněmovně se žádostí o jeho udělení obci Tlumačovu.
PhDr. Ivan Štarha
člen heraldické komise
Parlamentu ČR